Není pochyb o tom, že lidé si rádi hrají. Známy jsou tím hlavně děti, avšak touhu po hře mají i dospělí. A není divu, je to způsob, jak se můžeme bezpečně naučit novým dovednostem, procvičit si ty stávající, případně si bez rizika vyzkoušet situace, do kterých se můžeme někdy dostat.
Zatímco však dříve byly oblíbené venkovní hry, například s míčem, dnes je prakticky nahradily videohry. A není divu, poskytují nám mnohem víc možností, navíc k nim často není třeba partner. Také je můžeme hrát za každého počasí.
Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, i ony nám pomáhají se učit novým dovednostem. V závislosti na typu hry zlepšují naše reflexy, logické myšlení, případně nám pomáhají zlepšit se v angličtině.
Ovšem ani jim se nevyhýbá nostalgie. Dnešní dospělí vzpomínají na hry, se kterými vyrůstali jako malí. A to samozřejmě neuniklo ani prodejcům her. I proto můžete dnes stáhnout na mnohé konzole retro hry Techin, jako například původní Super Mario, Donkey Kong, ale i mnohé další.
Otázkou samozřejmě je, zda je toto vhodný přístup. Jistě, je skvělé, že si můžeme opět zahrát oblíbenou hru našeho dětství. Jen musíme mít na paměti, že například ovládání bude jiné, a že jiný může být i celkový zážitek.
Také je potřeba vzít v úvahu, že jsme vyrostli. To, co nás bavilo jako děti, nás nemusí bavit jako dospělé. A to platí i v tomto případě. Obvykle to dopadne tak, že si hru koupíme a stáhneme. Následně ji chvíli hrajeme, ale postupně ji opustíme. Už prostě nemá takové kouzlo, jako když jsme byli malí.
Na druhou stranu je to způsob, jak seznámit s těmito hrami i novou generaci. I ona tak může objevit jejich kouzlo, a vytvořit si své vlastní vzpomínky a zážitky. A to je koneckonců nejen v tomto případě to nejdůležitější. Právě kvůli tomu koneckonců hry existují, ne? A ač se nám to nemusí zdát, skutečně pro některé lidi mohou mnoho znamenat. A to vhodné respektovat.
