Základním účelem je kouř ochladit, a to se právě ve vaně nebo ve váze, což je slangový výraz pro základní část vodnice, děje. Váza je nádoba ze skla, do které putuje shora kouř a je potahován směrem k dalšímu otvoru, odkud proudí ke kuřákovi. Ten jej pak vychutnává a při tom relaxuje, tedy, žádné kouření narychlo, jako startku na zastávce tramvaje. Tohle je běh na delší trať, klidně i na hodinu. Ale pojďme se na tuto šikovnou věcičku podívat drobátko blíže. Základní částí, jak řečeno je skleněná nádoba někde řečenou váza nebo vana. Když se podíváte na přiloženou fotografii, tak je ta věc na stole.
Na fotografii není vidět horní část, tu jsem tedy vyfotila zvlášť a je na fotografii číslo dvě. Na fotce číslo jedna pak vidíte, že dívka má v ruce náustek, někde řečený náhubek, převážně v Polsku u Baltu a od něj pak vede šlauch neboli hadice právě do těla, tedy vázy této dýmky. Nahoru se pak dávají uhlíky do vodní dýmky, a také tabák, který už ovšem není takový jako kdysi býval. Tehda se mísil s medem a dalšími ingrediencemi. Dnes se ve většině případů používá melasa. K ní se přidávají látky aromatického charakteru, které pak zvyšují chuť tabáku na vyšší level, kterýžto ještě vyšší mu dodá právě ochlazení ve vodě. Nebo přesněji řečeno ve vodní nádobě.
Druhů tabáku je neuvěřitelná spousta od těch slabších, které se doporučují začátečníkům „kuřáckého řemesla“, tedy těm, kteří nikdy nekouřili ani klasické cigarety. Následuje tabák síly střední a potom ty, které kouří již ostřílení kozáci této disciplíny. Vodní dýmky nejsou všechny stejné. Na obrázku je jen vybraná náhodou. Mohou mít různý tvar vázy nebo těla. Někdy se jedná o skutečně umělecké výtvory a v mnoha muzejích v zemích blízkého východu lze vidět opravdu vzácné kousky. Až tam někdy pojedete, určitě nějaké navštivte a budete překvapeni co všechno je zde k vidění.
